Obchodni pravo

Povinnost zapsat skutečné majitele - rychlý přehled.

Od 1. 1. 2018 vznikla právnickým osobám (dále jen „PO“), svěřenským fondům a jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti (dále jen „subjekty“) nová povinnost, a to dle §118e zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „rejstříkový zákon“) zapsat skutečného majitele do nově vzniklé Evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „Evidence“). Tato povinnost je výsledkem transpozice tzv. čtvrté AML směrnice (4th Anti-money laundering EU Directive) do českého právního řádu.

 

Pojem skutečný majitel upravuje §4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon).

Ten definuje skutečného majitele jako fyzickou osobu, která má nebo může mít možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v subjektu. Následně se pak zabývá jednotlivými subjekty, u kterých samostatně uvádí další ukazatele.

 

U obchodní korporace je to fyzická osoba, která:

  • má sama či společně s osobami jednajícími s ní ve shodě > 25% hlasovacích práv či podíl na základním kapitálu >25%;
  • sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1;
  • má být příjemcem alespoň 25% zisku této korporace;
  • je člen statutárního orgánu, zástupce PO v tomto orgánu nebo v postavení obdobném člena statutárního orgánu, pokud nelze zjistit skutečného majitele dle předchozích bodů.

 

U spolku, o.p.s., SVJ, církve, apod., je to fyzická osoba, která:

  • disponuje více než 25% hlasovacích práv;
  • má být příjemcem alespoň 25% z jí rozdělovaných prostředků;
  • je členem statutárního orgánu, zástupce PO v tomto orgánu nebo v postavení obdobném člena statutárního orgánu, pokud nelze zjistit skutečného majitele dle předchozích bodů.

 

U nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu, apod. je to fyzická osoba, která je v postavení:

  • zakladatele;
  • svěřenského správce;
  • obmyšleného;
  • osoba, v jejímž zájmu byl založen nebo působí výše uvedený subjekt, není-li určen obmyšlený;
  • osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou subjektu.

 

Co je to Evidence údajů o skutečných majitelích?

Evidence je zřízena jako informační systém veřejné správy dle části páté §118b a násl. rejstříkového zákona a je vedena v elektronické podobě rejstříkovým soudem.

Je důležité upozornit, že Evidence není veřejně přístupná. Aktuálně má k  údajům přístup pouze zapsaná osoba, v omezeném rozsahu osoba, která prokáže oprávněné zájmy a následně státní orgány a další instituce, o kterých to stanoví zákon (jde především o soudy, finanční úřady, ČNB, NKÚ a další), většinou v souvislosti s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

 

Údaje se zapisují pomocí speciálního inteligentního formuláře, který lze vyplnit pouze elektronicky.

 

Do Evidence se pak zapisují následující skutečnosti:

  • jméno, adresa místa pobytu, příp. bydliště,
  • datum narození a rodné číslo,
  • státní příslušnost,
  • údaj o podílu na hlasovacích právech, o podílu na rozdělovaných prostředcích, o jiné skutečnosti

a to v závislosti na tom, dle které skutečnosti je skutečný majitel do rejstříku zapisován.

 

Do kdy zapsat a kolik zaplatit?

Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku mají povinnost požadované údaje zapsat nejpozději do 1. 1. 2019, ostatní subjekty pak nejpozději do 1. 1. 2021.

 

Zápis údajů o skutečném majiteli do Evidence podléhá soudnímu poplatku 1.000,-Kč, který se vztahuje na právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku. Ostatní subjekty jsou osvobozeny dle §11 odst. 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZOP“).

 

Zákonodárce však v novele ZOP stanovil, že osvobození od soudního poplatku platí i pro subjekty založené před 1. 1. 2018 v délce 1 roku ode dne nabytí účinnost novely, tedy od 1. 1. 2018. Jinými slovy i právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku před 1. 1. 2018 jsou až do 1. 1. 2019 osvobozeny od soudního poplatku za zápis údajů o skutečném majiteli do Evidence.

V případě nesplnění povinnosti ve lhůtě může hrozit např. postup dle §15 AML zákona, tedy neuskutečnění obchodu či ukončení obchodního vztahu např. s bankou či jinou finanční institucí.

 

Denisa Ondrášková, Advokátní praktikant

Mgr. Hana Křenková, advokát

 

Zdroje:

  • Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění
  • Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění
  • Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění
  • TVRDÝ, Jiří, VAVRUŠKOVÁ, Adriana. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, ISBN 978-80-7400-688-3. s. 19 – 31.
Všechny články