11.2.2020

Pokud potřebujete nové zaměstnance do své společnosti, není nic výjimečného zaměstnávat občany ze zemí mimo Evropskou unii. Nicméně i v dnešní době je to poněkud zdlouhavý a náročný proces.

Zaměstnaneckou kartu mohou cizinci využívat již od roku 2014 a obsahuje v sobě dva typy povolení – k pobytu a k výkonu zaměstnání na území České republiky, a to maximálně na 2 roky s možností opakovaného prodloužení.

Zaměstnaneckou kartu vydává Ministerstvo vnitra a je vždy vázána jen na konkrétní pozici evidovanou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Taková místa jsou v prvé řadě nabízena občanům České republiky, a až poté, co nedojde k jejich obsazení, mohou být nabídnuta cizincům, kteří splňují veškeré požadavky potřebné k výkonu dané pracovní pozice.

Pro vydání zaměstnanecké karty budete potřebovat:

• Formulář žádosti o zaměstnaneckou kartu.
• Platný doklad totožnosti.
• Doklad o zajištění ubytování.
• Pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují k uzavření pracovní smlouvy nebo dohodu o pracovní činnosti.
• Případně doklad prokazující odbornou způsobilost pro výkon příslušného zaměstnání.
• Žadatel může být vyzván k předložení výpis z Rejstříku trestů a doklad splnění opatření před zavlečením infekčních nemocí.

Všechny dokumenty lze předat osobně, zaslat poštou či datovou schránkou.

Zaměstnanecká karta nemůže být vydána na dohodu o provedení práce. Je to z toho důvodu, že dohodu o provedení práce lze uzavřít pouze na omezený počet hodin, maximálně tedy na 300 hodin v kalendářním roce. Tato dohoda by tak nesplňovala hlavní účel pobytu cizince na území (totéž platí i pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty).

Měsíční odměna cizince nesmí být nižší než měsíční minimální mzda, přičemž týdenní pracovní doba musí činit nejméně 15 hodin.

Kdy není povolení k zaměstnání potřeba?

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká nebo modrá karta se nevyžaduje k zaměstnání např. u cizince s povoleným trvalým pobytem, cizince, který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky. Nevyžaduje se také například u cizince, kterému byl udělen azyl, jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka či studenta do 26 let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce. Povolení k zaměstnání se rovněž nevyžaduje také například u cizinců, kteří se na území ČR soustavně připravují na budoucí povolání (popř. jsou absolventy střední nebo vysoké školy v České republice), nebo kteří vykonávají v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako lektoři či akademici na vysoké škole. Výjimek, které jsou kompletně obsaženy v ustanovení § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, je však podstatně více a je vhodné o nich být informován.

Rozdíl mezi zaměstnaneckou a modrou kartou – která je pro Vás?

U modré karty je požadování minimálně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky. Je tedy určena pro vysoce kvalifikované cizince, kteří hledají odpovídající zaměstnání. Proto je nutné při žádosti doložit doklad o dosaženém vzdělání.

Navíc je také nutností doložit při žádosti pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu (tj. 40 hodin týdně), která bude obsahovat hrubou měsíční nebo roční mzdu ve výši odpovídající alespoň 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí. O modrou kartu lze tedy žádat jen na takovou pracovní pozici, která je nadprůměrně honorována a je vykonávána jen na základě pracovní smlouvy na plný pracovní úvazek. Oproti zaměstnanecké kartě tak v tomto případě dohoda o pracovní činnosti nepřichází v úvahu.

Co když zaměstnanecký poměr skončí?

Ministerstvo vnitra České republiky může rozhodnutím zrušit platnost zaměstnanecké karty, pokud byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, zaměstnanecká karta neplní účel, pro který byla vydána, o zrušení platnosti zaměstnanecké karty požádá nebo nebyla cizinci uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem (všechny další důvody uvádí Ministerstvo vnitra na svých stránkách (https://www.mvcr.cz/clanek/zamestnanecka-karta.aspx?q=Y2hudW09MTE%3D) Při posuzování přiměřenosti zrušení platnosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké karty, zároveň stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz.

Změna zaměstnavatele

Pokud si cizinec najde nové zaměstnání po skončení předchozího, na které byla zaměstnanecká karta vázána, musí cizinec oznámit Ministerstvu vnitra změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení. Pokud tak cizinec do uvedených 60 dnů změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení Ministerstvu vnitra neoznámí, platnost jeho zaměstnanecké karty uplynutím 60tého dne zanikne. Pokud v této době cizinec takovou změnu oznámí, platnost zaměstnanecké karty zanikne jen v případě, že nebudou splněny zákonné podmínky pro takovou změnu, nejpozději však uplynutím doby platnosti zaměstnanecké karty.

Pro ohlášení změny zaměstnavatele budete potřebovat:

• Doklad o tom, že dosavadní pracovněprávní vztah cizince trvá, nebo že skončil a ke kterému dni.
• Pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, smlouvu o budoucí pracovní smlouvě nebo o budoucí dohodě o pracovní činnosti, uzavřenou pro výkon práce na novém pracovním místě.
• Písemné prohlášení budoucího zaměstnavatele o tom, že cizinec má odbornou způsobilost k výkonu požadovaného zaměstnání, pokud je taková odborná způsobilost zaměstnavatelem vyžadována.

Všechny dokumenty lze předat osobně, zaslat poštou či datovou schránkou.

Jaké sankce za porušení předpisů mohou být uloženy?

V případě, že cizinec vykonává na území České republiky práci, přestože některý z výše uvedených předpokladů není splněn, a na cizince se nevztahuje žádná z výjimek, dopouští se s největší pravděpodobností jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec správního deliktu (přestupku) spočívajícího v nelegálním zaměstnávání. Závažnosti tohoto správního deliktu (přestupku) odpovídá maximální výše pokuty, která může být v této souvislosti udělena: v případě zaměstnavatele se jedná o pokutu až do výše 10.000.000 Kč s tím, že vždy musí být udělena alespoň minimální pokuta ve výši 50.000 Kč, a v případě zaměstnance o pokutu až do výše 100.000 Kč.

Karolína Svobodová, advokátní praktikant

Mgr. Hana Křenková, advokát

Zdroje:

• zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti
• zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
• webové stránky Ministerstva vnitra České republiky